Borovice Sabineova - Pinus sabiniana

Borovice Sabineova je poměrně vzácná tříjehličná borovice ze západu USA, vyznačující se velkými šiškami a v rámci rodu i "obřími" semeny, která jsou jedlá a výživná. Strom dorůstá v domovině ke 40 metrům s kmenem o průměru 120 cm. Koruna stromu je řídká, otevřená, nepravidelná, spíše kuželovitá. Borka je tmavohnědá až černá, nepravidelně hluboce rozbrázděná. Jehlice jsou v rámci rodu hodně dlouhé a mohou mít až ke 40 cm, obvykle mezi 20-35 cm a směřují dolů, jsou mírně zakroucené a matně modrozelené barvy, na okrajích nepatrně vroubkované. Šišky dozrávají po 2 roky, po dozrání z nich semena brzy vypadávají, šišky zůstávají na stromě 7 let. až 30 cm dlouhé, převislé, masivní a těžké. Semena jsou velká asi 2,5 x 1 cm, jsou jedlá a hojně využívaná nejen domorodými Američany.

Semena se konzumují syrová nebo pečená, případně rozdrcená na mouku a smíchaná s jinými druhy semen. Semena obsahují velmi vysoký podíl bílkovin, kolem 28 %. Ze zajímavostí lze zmínit, že muži z kmene Sierra Miwok vyšplhávali na stromy, na kterých trhali nezralé šišky přímo ze stromu, přičemž tyto nezralé šišky potom pekli v horkém popelu a tím získávali hnědý a sladký sirup. Západní členové kmene Mono používali pryskyřici jako lék a větve jako kuchyňské nádobí pro míchání žaludové kaše. Členové kmene Ohlone používali pryskyřici na léčbu revmatismu. Jehlice byly kmenem Sierra Miwok používány jako došky, lůžkoviny a podlahoviny, borka na obklady domů. V košíkářství kalifornských domorodých Američanů byly, a v menší míře i současnými košíkáři dodnes jsou, používány kořeny a větve stromu.

Druh se setkává ve svém habitatu se známější a příbuznou borovicí Coulterovou nebo dubem modrým a zlatočíškovým (Quercus douglasii a Q. chrysolepis). Je mrazuodolná v teplejších polohách střední Evropy, mrazy okolo -20°C zvládá obvykle bez problémů. Je to světlomilná dřevina, která si poradí se všemi typy půd kromě zamokřených. Dobře snáší sucho a vedro.