Dub uherský - Quercus frainetto

Jeden z nejhezčích dubů vůbec, alespoň co se evropských druhů týče. Zejmena díky svým úžasně laločnatým, dlouhým listům. Tímto druhem je porostlá většina Balkánu, Maďarska, zasahuje i do části Slovenska a snad i Jižní Moravy. V ideálních podmínkách je schopen dorůst až 40 metrů, ale obvykle dorůstá poloviční výšky. Lze udržovat řezem dokonce i ve vyšší keřové formě dlouhá léta.

Druh aktivně "spolupracuje" s mykorhizními houbami včetně teplomilných hřibů a lanýžů. Nejčastěji se vyskytuje v teplomilných dubohabřinách na vápencovém podloží.

Rostliny jsou pokusně naočkovány lanýžem letním burgundským (Tuber aestivalis var. uncinatum)

Lanýž burgundský je západoevropský druh, který zasahuje od dalekého jihozápadu Evropy až do severozápadní Evropy. Ostrůvkovitě se vyskytuje i ve východní a střední Evropě. Proti lanýži letnímu se vyskytuje i na chladnějších, vlhčích a tmavších (stinných) lokalitách, avšak objevuje se i v rozpáleném Španělsku. Snáší i těžší typy jílovitých půd. pH půdy nejméně 6,8, lépe však 7,2 až 8. Jedná se o kvalitní, aromatický a chutný lanýž s ořechovou příchutí. 

Níže se můžete dočíst něco o lanýžích, jejich pěstování a o tom, jak s očkovanou rostlinou nakládat, aby se lanýžům dařilo. (Pakliže vám jde pouze o rostlinu jako takovou a o lanýže nemáte zájem, nemusíte nic řešit a rostlinu pěstovat standardně dle jejich nároků :) )

• V našich podmínkách se lanýže vyskytují hned v několika druzích, vždy jde ale o velmi zřídkavé nálezy. Vyskytují se zejména v teplejších oblastech na vápencovém podloží. Nejčastěji se u nás vyskytuje lanýž letní (Tuber aestivum v. aestivum), který fruktifikuje (tvoří plodnice) od pozdního jara a přes léto. Od konce léta do zimy pak tvoří plodnice například lanýž zimní (Tuber brumale) nebo lanýž letní  burgunský (Tuber aestivum var. uncinatum), který roste spíše v západní a jihozápadní Evropě. Existují ale i druhy, které se vysyktují i u nás ve vyšších polohách, vzácně se tak můžeme i v chladnějších polohách republiky setkat třeba s lanýžem sametovým (Tuber puberulum) a to i na kyselejších půdách pod jehličnany.
• Historie sběru i prodeje lanýžů v Česku a na Slovensku je bohatá, už ve středověku bylo možné je koupit na trzích. V našich podmínkách lze pěstovat hned několik druhů i mimo naše původní druhy, jako třeba lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum). Naopak nejcennější bílý lanýž Piemontský (Tuber magnatum) pěstovat nelze.
• Lanýže se očkují nejlépe na několikaměsíční semenáčky vybraných druhů dřevin, a to různými metodami. Naše metoda spočívá v opatření kvalitních a čerstvých spór lanýžů z Francie, získané šetrným sušením a rozmělněním plodnic, jež se smíchají s hydratovaným hydrogelem a do čerstvě připravené směsi se namáčí očištěná kořenová soustava semenáčků dřevin, které nejsou kolonizovány jinou, konkurenční houbou. Po aplikaci roztoku ošetřené rostliny sázíme do přesně upraveného substrátu se správným pH a bez přidaných hnojiv, které by mohly mít negativní důsledek na mykorhizu.
• Lanýže tvoří s dřevinou tzv. endomykorhizu, což je typ mykorhizy, který je při důkladném pohledu na kořenové vlásky dokonce patrný i pouhým okem. Lépe lze endomykorhizu pozorovat pod lupou nebo binokulárním mikroskopem.
• Pro samotné pěstování lanýžů, respektive pěstování očkovaných sazenic, je důležité zejména pH půdy, které by mělo být vyšší než 7. Ideálně pak, dle druhu lanýže, 7 - 8,5. V oblastech s kyselou půdou lze použít mletý dolomitický vápenec, který zapravíme do půdy v místě, kam budeme vysazovat očkované sazenice. Dolomitický vápenec je možné jednoduše doplňovat posypáváním půdy v okolí v průběhu celého života očkované sazenice. Půda nesmí být podmáčená a bahnitá, ale spíše sušší nebo vysychavá. V chladnějších polohách očkované sazenice vysazujeme na jižně orientované expozice, naopak v nejteplejších oblastech spíše na severní. Pouze v případě lanýže černovýtrusého volíme vždy spíše teplejší jižní expozici.
• Další důležitý bod tkví v tom, že v okolí vysazených očkovaných sazenic by nemělo být pro lanýž konkurenční prostředí. Jinými slovy by v okolí neměly být stromy s aktivní mykorhizou. V praxi to znamená, že očkované sazenice je nejlepší vysazovat do prázných zahrad, luk, bývalých polí, travních porostů, rumišť, na náspy, do navážek atp. Naopak není vhodné vysazování do lesů, parků a zarostlých zahrad, kde je v okolí pravděpodobně příliš mnoho konkurenčních mykorhizních hub. Zároveň není vhodné ani vysazování očkovaných sazenic s vícero druhů lanýžů poblíž sebe, vždy by se k sobě měly vysazovat sazenice se stejným druhem lanýže, ačkoliv na samotném druhu dřeviny nezáleží a tyto se mohou kombinovat.
• Lanýžům se obvykle nejlépe daří v symbióze s některými druhy dubů, lísek, kaštanovníků, buků, habrů, ale i některých jehličnanů, jako jsou borovice nebo cedry.
• Naše očkované sazenice je možné buď zasadit rovnou do volné půdy (a to v průběhu celého roku, pokud není půda zamrzlá), nebo přesadit do většího květináče a do volné půdy vysadit později. V každém případě je nutné myslet na to, že je potřeba dodržet zmíněné pH substrátu a nepoužívat agresivní a anorganická a raději ani organická hnojiva. Chudší půdy jsou pro rozvoj mykorhizního systému vhodnější. Při dočasné kultivaci v květináči nesmíme sazenici vystavovat takovému mrazu, aby nepromrzl celý kořenový bal.
• V ideálním případě by se mělo okolí vysazené očkované dřeviny udržovat spíše bezplevelné, nebo mělce zamulčované. Po letech, pokud se lanýž uchytil a projevil, bude sám udržovat menší okruh kolem hostitelské dřeviny bez vegetace, nebo bude bylinná vegetace v okolí utlumena - i to lanýž umí!
• Doba, kdy podhoubí na očkované sazenici začne produkovat lanýže, závisí na řadě faktorů, avšak předpokládá se doba první fruktifikace mezi 5.-8. rokem po výsadbě. Ojediněle je možný výskyt i dříve a dokonce je možné, aby sazenice vyprodukovala lanýže i při pěstování v nádobě, ale spíše je to vzácné.

Naše vlastní teze při pěstování lanýžů je, že se lanýže nesnažíme pěstovat na produkci a ke "zbohatnutí" na jejich plodnicích, ale chceme je vyzkoušet jako unikátní možnost, jak propojit společenstvo dřevin. V našem případě třeba "jedlých" dubů s rovněž jedlými lískami a kaštanovníky přes síť houbových "kořenů" zvané hyfy, které jsou součastí neuvěřitelně inteligentního a fascinujícího přírodního systému, zvaného mykorhiza, přes kterou jsou stromy schopny komunikovat, předávat jednoduché a možná i složitější informace, ale i vodu a potřebné látky. V příštích letech budeme zakládat lanýžový lesík z těchto sazenic.