Eucalyptus pauciflora

E. pauciflora existuje 6 podruhů druhu pauciflora (subsp. pauciflora, acerina, debeuzevillei, hedraira, parvifructa, niphophila). Několik z nich patří k těm vůbec nejodolnějšm na světě, ke kterým se řadí právě i E. subsp. pauciflora. Bohatě se vyskytující druh vysokých hor Tasmánie s výskytem až v Austrálii. Vyskytuje se i u pobřeží, tedy v těch nejnižších nadmořských výškách (Gippsland, Victoria) a roste postupně až do nejvyšších chladných australských Alp. Ač se jedná o Austrálii a Tasmánii, která je tropická a subtropická, na vrcholcích australských alp umí padat sníh i u prostřed léta. Naštěstí je tento druh Eucalyptu dost houževnatý a nevadí mu naše horká a suchá léta. Jen je potřeba tomu uzpůsobit místo výsadby, vhodná je trvale vlhká, lehčí půda. Kamenitá nevadí, vadí hodně jílovitá, ta by mohla dělat problémy s kolísáním vlhkosti, kdy suchý jíl ztvrdne na beton, mokrý jíl zase dusí kořeny. Výška rostlin je v teplém přímořském klimatu až 30 m, čím výše roste, tím je více spíše keřovitější. U nás je celková výška spekulativní, v Anglii většinou nedoroste výše než 10-15 m.

Zajímavostí je, že patří k relativně pomaleji rostoucím Eucalyptusům, celý druh pauciflora pomalu roste, než většina jiných Eucalyptusů. Doporučuje se tak do menších zahrad, jelikož je snadnější jeho údržba do menšího stromu.

Vyznačuje se i velkými listy, který jen tak nějaký Eucalyptus nemá, dospělý list může být až 22 cm dlouhý a 9 cm široký! A tak jako všechny Eucalypty, i tento má vysoce ozdobný kmen, s hladkou kůrou více barev, za mlada je kůra modrá, na slunci jde až do červena. Dospělé stromy mají kůru do bíla.

Odolnost

Odolnost vůči mrazu je u dospělých stromů -18°C až -20°C, přičemž záleží na dalších faktorech, jako je délka mrazů, pokud slunce ohřeje kůru po mrazivé noci, obecně také do odolnosti promluví holomrazy, které žádný Eucalyptus nemá v lásce. Zejména první roky bychom měli volně vysazenou rostlinu před mrazem chránit alespoň nějakým jednoduchým zakrytím, případně obalit pouze spodní část kmene, aby měla případná omrzlá rostlina z čeho obrazit po tuhé zimě. Zimování provádíme zásadně až pár dní před ohlášenými mrazy a odzimujeme ihned, jakmile tuhé mrazy povolí! V hodně případech nadělá zimování víc škody než užitku, rostliny se zapaří, nebo se neprohřejí od slunce. 

Počáteční pěstování

Rostliny předpěstováváme do věku 2 let v nádobě, s dobře propustným a vzdušným substrátem. Za sezónu je potřeba rostlinu nejméně 2x přesadit. Osvědčil se nám způsob postupného přesazování do "o něco" větších nádob. Pakliže jsme rostlinu přesadili ihned do příliš velké nádoby, růst se zpomalil a při deštivém počasí hrozí reálně i uhnití kořenů. Ku příkladu se nám osvědčilo rostlinu přesadit z prodejního květináčku (400 ml) do 2 L růžáku (během dubna), první 2 týdny je potřeba opatrněji zalévat, při prolití obsahu květináče je nutné další zálivku provést až vyschne vrchní masa substrátu, který obklopuje původní kořenový bal. Pakliže bychom to nerespektovali a rostlinu příliš čast zelévali, spodní masa ještě nepřokořeného substrátu se po čase přehltí vodou a kořeny do ní nezakoření. Tento postup platí obecně pro všechny přesazované rostliny, u Eucalyptusů dvojnásob, kořeny přemočený substrát nemají rády. Pokud zajistíme tento postup, nic nebrání prokořenění a již na konci května, bude nádoba plně prokořeněna, není tak na co čekat a znovu přesadíme, tentokrát do 5 L nádoby se stejným počátečním postupem při zálivce. Bude to již snadnější, původní bal je již větší a potrvá déle než proschne, nemusíme se tak obávat, že by rostlina přechla příliš brzy. Další přesazení je vhodné udělat po 4-6 týdnech, tentokrát již do nádoby 15-20 L. To nám zajistí dostatečný prostor pro kořeny až do konce sezony a Eucalyptus již v tuto dobu bude růst velmi vysokým tempem, jelikož s každým přesazením dostanou kořeny novou dávku živin z čerstvého substrátu a pokud mají kořeny kam růst, velmi rychle přirůstá i nadzemní vegetační masa. Většina druhů, je schopna v prvním roce vyrůst ze 20 cm sazenice až 1,5-2 metry a kmínek u země má průměr jako palec na ruce dospělého muže.

První zimu takto mladé rostliny doporučujeme přezimovat mimo venkovní klima, rostlinu přenést před silnějším mrazem (až pod -5°C!) do skleníku, nebo nevytápěné garáže. Nedoporučujeme sklepy, nebo budovy, kde nemáte přehled o zimní teplotě! Bezpečná zimovací teplota je co nejnižší možná, nikoli co nejvyšší možná. Nejnižší možná je rozpětí teplot 0 až 8°C. U nižších teplot po dobu měsíce a déle mohou začít nahnívat větve u takto mladých rostlin. U vyšších rostlin hrozí, že se rostlina probudí, což může vést k úhynu celé rostliny.

Druhým rokem je tedy rostlina již připravena k trvalé výsadbě ven, což by mělo proběhnou od konce března do srpna. Není problém v letní výsadbě, jen je potřeba myslet na to, že rostlině potrvá několik týdnů, než dostatečně prokoření a během té doby může uschnout. Při výsadbě do země se přemočení bát nemusíme, voda se vsakuje rovnoměrně a rozprostře se do okolí, neusazuje se tak v půdě a nepřemáčí kořeny, jako v nádobě.

Naše pěstování

Tento druh Eucalyptu jsme otestovali do teplot -16°C na dvou stanovištích. Bohužel ač mrazy trval jen týden, doprovázel je silný mrazivý vítr. Jednoletá rostlina volně na dvoře bez ochrany projevila fatální škody ihned po oteplení a zmrzla až k zemi i s kořeny, druhá roční rostlina vysazena v rohu mezi 2 stěnami, projevila škody až na jaře, odešly všechny listy a dřevo až na zem. Kořeny přežily a rostlina během jara obrazila ze země. Ukázkový případ, toho, že mladé rostliny se musí první 2 zimy chránit před silnými mrazy, než dostatečně nezesílí. Zkušenosti z jiných zemí, si ale tento Eucalyptus vychvalují, jako dostatečně odolný na nešvary počasí. Nezbývá tak, než vyzkoušet kde je pravda. Určitě ale doporučujeme vysazovat na chráněná stanoviště a dbát na to, že kořeny nemají rády dlouhé holomrazy a musí se patřičně chránit.