Jedle obrovská - Abies grandis

Jedle obrovská je vzrůstný strom s mohutným válcovitým kmenem a širokou korunou stejnoměrného, kuželovitého tvaru. Patří mezi největší jehličnaté stromy na světě, v domovině dorůstají stromy až 80 metrových výšek. Tenká šedá kůra je v mládí poseta pryskyřičnými puchýřky, ve stáří tvoří podélně rozpukanou borku. Jehlice jsou ploché, úzké, různě dlouhé, 2-6 cm, na větvičce uspořádané do dvou pravidelných řad. Barvy jsou svěže až tmavě zelené, lesklé, na spodní straně s výraznými bílými proužky průduchů. Snadnou se lámou, rozdrcené jsou velmi příjemně aromatické. Samičí šištice jsou žlutozelené, dozrávají v srpnu až září, během října se na stromě rozpadají.

Nejlépe se ji daří v hlubokých, aluviálních půdách, kde dorůstá největších rozměrů. Vyskytuje se i na půdách chudších a sušších, zde roste do výrazně nižších velikostí. V místě svého původu, na severozápadě USA a jihozápadě Kanady, je součástí smíšených a jehličnatých lesů a vyskytuje se od pobřeží až do výšek kolem 1800 metrů ve Skalnatých horách.

Do Evropy (Anglie) jedli obrovskou poprvé přivezl v roce 1831 David Douglas, který ji jako zároveň v domovině objevil v roce 1825. V některých oblastech Evropy včetně Česka je ojediněle využívána jako lesnická dřevina pro svůj rychlý růst. v USA je druh oblíbeným vánočním stromkem. U domorodých obyvatel Ameriky měla hojné využití její silně aromatická pryskyřice, jíž se vymazávaly lodě a vnitřky budov. Stejně jako aromatické jehličí má vysoký obsah silic, a tedy i antiseptické a repelentní účinky.