Marhaník granátový, granátové jablko - Punica granatum

Marhaník je keř nebo nízký strom, vysoký do 5 metrů. Je opadavý a jednodomý. Listy mají v mládí bronzovou barvu, která se později mění na zelenou a na podzim na žlutou, oranžovou nebo červenou. marhaník má nádherné, zpravdila červené květy, ačkoli existují i odrůdy s oranžovými, žlutými, téměř bílými nebo lososovými květy. Plodem je až 12 cm velká bobule se silnou, žlutou a hořkou kožovitou slupkou, pod kterou se skrývá množství semen, obalených růžovou nebo červenou, sladkou nebo kyselou dužninou. Domovinou granátového jablka je Írán, zdomácněn byl v Egyptě a v dalších oblastech Středomoří.

Marhaník granátový je poměrně otužilá dřevina, na to, že je subtropická. Její odolnost se pohybuje až kolem -15 až -20°C. Některé odrůdy by měly zvládat i teploty okolo -22°C. S postupujícím, řekněme globálním oteplováním, se s granátovníky můžeme setkat ve střední Evropě čím dál časteji, posobně, jako s fíkovníky nebo tomely. A dokonce i plodí. Můžeme se tedy pokusit pěstovat rostlinu celoročně venku, dopřejme jí ale raději zimní kryt. Určitě je to zajímavá, netypická rostlina pro zahradu. Ideální půda je nezamokřená a vápnitá, tedy s pH určitě ne vyloženě kyselým.

Pokud by se nám rostlina odvděčila květy, na jedné rostlině jsou samčí i samičí. Samičí květ má na bázi kulovitý tvar, kdežto samec špičatý. Pyl ze samčího květu můžeme pomoci přenést na pestík květu samičího

Při pěstování v nádobách na zimu rostliny sklízíme do místnosti, kde teplota neklesne pod -5°C a nevystoupá nad +8°C, rostlinu téměř nezaléváme, neboť na zimu ''shodí'' všechny listy. Marhaník množíme semeny a řízky, které necháme zakořenit v teplé množárně. Lze i roubovat.