Šafrán setý - jak již asi není překvapením - je zdrojem jednoho z nejcennějších koření na světě – šafránu. Pěstování šafránu má tisíciletou historii a je spojeno s gastronomií, medicínou, náboženstvím i kulturou. Hlavní částí rostliny, která se využívá, jsou nitkovité červené blizny, jež jsou ručně sbírány a sušeny, čímž se získává výsledné koření. Crocus sativus je vytrvalá, mrazuvzdorná rostlina, která vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Květy rozkvétají na podzim a jejich blizny musí být ručně sklízeny během krátkého časového okna, kdy jsou květy otevřené, aby byla zajištěna jejich nejvyšší kvalita.
Šafrán má své kořeny ve starověké Persii, kde byl známý již před více než 3 000 lety. Postupně se rozšířil do Středomoří, Indie a později do Evropy. Ve starověkých civilizacích byl šafrán nejen ceněným kořením, ale také lékem a barvivem. Egypťané jej používali k balzamování, Řekové a Římané jej přidávali do parfémů a koupelí, zatímco v Indii a Persii byl klíčovou součástí tradiční medicíny, kde se používal k léčbě depresí, bolestí, trávicích problémů a jako afrodiziakum. Šafrán byl natolik ceněn, že se stal symbolem bohatství a moci. Ve středověké Evropě byl pěstován především v klášterech a sloužil jako lék i jako přísada do luxusních pokrmů. Získat šafrán nebylo snadné, což vedlo k jeho astronomickým cenám. Dodnes patří k nejdražším kořením na světě, což je dáno pracnou ruční sklizní: na jeden gram šafránu je potřeba až 150 květů.
Šafrán je v kuchyni oblíbený pro svou intenzivní vůni, jemnou chuť a schopnost barvit pokrmy do sytě zlatavého odstínu. Typické použití zahrnuje přidávání do pokrmů, jako jsou paella, rizoto (například italské Risotto alla Milanese), rybí polévky (bouillabaisse) či dezerty. Šafrán je rozpustný ve vodě a alkoholu, což umožňuje jeho snadnou integraci do pokrmů. Před použitím se často namáčí v teplé vodě nebo vývaru, aby se uvolnily jeho aromatické látky.
Šafrán má prokazatelné léčivé účinky. Obsahuje silné antioxidanty, jako jsou krocetin a safranal, které působí protizánětlivě a pomáhají při ochraně buněk před poškozením volnými radikály. Tradiční medicína jej využívá při léčbě depresí, nespavosti, menstruačních potíží, poruch trávení a pro posílení imunitního systému. Moderní studie také zkoumají jeho potenciál při léčbě neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Patří i do různých tradičních léčivých tinktur, jako jsou například Švédské kapky.