Trachycarpus fortunei "Bulgaria", dvouleté

Trachycarpus fortunei "Bulgaria"

Po letech pěstování tohoto kultivaru musíme připustit, že skutečně vydrží větší mráz, než jiné formy T. fortunei. Dokud jsme si to sami nevyzkoušeli, nevěřili jsme tomu, ale skutečně listy tohoto kultivaru u nás přežily -15°C bez poškození a ne pouze jednou! Ostatní kultivary mají bod omrznutí obvykle někde mezi -12 a -13°C. S trochou nadsázky můžeme říct, že vhodnější Trachycarpusy pro naše klima patrně na světě neseženete. 

Původ

Tento neuznaný druh vznikl zkřížením Trachycarpusu fortunei rostoucího v Plovdivu u technického muzea (původ této rostliny je neznámý, pravděpodobně však pochází z Turecka) s rostlinami rostoucími v Nessebaru (původ těchto rostlin v Nessebaru je ruské Soči). Vzniklé osivo nese název Trachycarpus fortunei "Bulgaria" a jako první ho začal testovat Kiril Donov v podmínkách Plovdivu. Právě díky němu se tento kultivar stal celosvětově známým, zejména díky jeho pokusům a monitorování. Kiril Donov pěstuje své mateční rostliny (matečnice všech dnešních palem T. f. "Bulgaria") na své zahradě, která se nachází na kopci nedaleko Plovdivu. Zde dlouhodobě testuje jejich odolnost a růst. Důvodem, proč jsou výslední kříženci tak odolní, je pravděpodobně genetika matečnic, na kterou mohly mít vliv legendární mrazy v 90. letech, kdy teploty opakovaně klesaly pod -20 °C. Nejnižší naměřená teplota byla dokonce neuvěřitelných -27 °C, kterou matečnice palem T. f. "Bulgaria" přežily. Mezi botaniky se vedou debaty, zda matečnice původem ze Soči nejsou vzácnou formou Trachycarpusu fortunei, která byla před mnoha lety označována jako Trachycarpus excelsa. Tento název byl však později kvůli různým záměnám a křížením zapomenut a jeho čistá linie se v Evropě již vytratila. Název byl nakonec považován za synonymum a dnes se již nepoužívá.

První testování a výsledky

V době, kdy Kiril Donov testoval Trachycarpus fortunei "Bulgaria" na své zahradě poblíž Plovdivu, což bylo po roce 2000, mělo Bulharsko ještě dozvuky chladnějších a náročnějších zim. Všechny tehdejší zimy kříženci přežili bez poškození, a to i při extrémních závalech sněhu (až 70 cm) a mrazech dosahujících -15 °C. Po každé zimě bylo zřejmé, že Trachycarpus fortunei "Bulgaria" nevykazuje žádné poškození, zatímco jiné běžné rostliny fortuneie, které Donov získal z různých zahradnictví nebo si je přivezl ze svých cest po Evropě, měly viditelné známky poškození nebo dokonce i později zcela uhynuly. Největší problém představoval těžký sníh. Po jeho roztání však "Bulgarie" vypadaly, jako by žádná zima neproběhla, zatímco jiné kusy fortuneiů měly zlomené listy, poškozené vegetační vrcholy nebo dokonce vyhnily pod několik týdnů trvající sněhovou pokrývkou. Dnes jsou zimy v Bulharsku odlišné – mnohem teplejší, slunečné a sníh zde téměř nepadá. Ironií je, že podobné zimy nyní zažíváme i v Česku, což pěstování palem výrazně usnadňuje. Změny zim jsou tak rychlé, že pravidelně aktualizujeme tento článek, protože dříve uvedené informace již často neodpovídali aktuálním podmínkám. Dříve jsme doporučovali Trachycarpus fortunei "Bulgaria" pěstovat s opatrností a sami jsme nevěřili, že by mohl přežít silnější českou zimu. Zimy v letech 2022/23 a 2023/24 nás však přesvědčily o opaku. Listy této palmy nejevily známky poškození ani po teplotách -15 °C a několika arktických dnech. Dnešní zimy pro tuto palmu již nepředstavují takovou výzvu jako v minulosti, i když není vyloučeno, že se čas od času silnější zima znovu objeví.

Odlišnosti

Trachycarpus fortunei "Bulgaria" jsme po dlouhá léta znali pouze z vyprávění a z fotografií. Trvalo mnoho let, než jsme se dopěstovali vlastních velkých matečnic, které máme nyní vysazené na několika místech naší zahrady. Jakmile začaly palmy dorůstat do dospělosti, začaly se projevovat odlišnosti od běžných T. fortunei z jiných zdrojů.Nejvýraznější rozdíl je velikost listů. Neradi bychom přeháněli, ale i nedospělá palma už má listy téměř dvakrát větší než běžné fortuneie. Řapíky listů jsou mnohem silnější – tak tlusté jako palec. Také kmen začíná vykazovat znaky, že bude výrazně robustnější a pevnější.Ve všech ohledech působí tato palma větší, masitější a odolnější než běžné rostliny T. fortunei, které jsme doposud pěstovali.

Hodí se do ČR?:

Trachycarpus fortunei "Bulgaria" se do našeho klimatu hodí lépe než běžný Trachycarpus fortunei, a to díky prokázané vyšší odolnosti vůči vlhku. Je však důležité připomenout, že žijeme v České republice, která má nezaměnitelné klima, odlišné od mnoha jiných států.V nížinách i středních polohách často během zim panují mlhy nebo nízká vlhká oblačnost. Pokud se k tomu přidají dlouhodobé a silné mrazy, vzniká prostředí, které je pro volný růst palem téměř nepřátelské. Je třeba mít na paměti, že i přes odolnost tohoto druhu jsou bulharské zimy přibližně o dva měsíce kratší než ty české. Definice české zimy je vůbec samostatné téma, protože svou délkou a charakterem patří mezi specifické klimatické výzvy. Přesto Trachycarpus fortunei "Bulgaria" vřele doporučujeme k výsadbám po celé České republice. Zároveň ale radíme být připraveni na výjimečné situace – mějte v záloze topný kabel, který vám pomůže překonat nejtužší zimní podmínky.

Zimování

Zimování Trachycarpusu fortunei "Bulgaria" není nutné po celou zimu, ale pouze v případech, kdy hrozí pokles teplot pod -15 °C nebo dlouhodobější silné mrazy bez vidiny brzkého oteplení. Naopak, pokud se očekává silný mráz, ale následně rychlé oteplení nad bod mrazu, může být vhodná chvíle k bezpečným experimentům. Takové podmínky nastaly například v zimách 2018/19, 2019/20, 2022/23 a 2023/24, které byly charakteristické absencí dlouhých mrazů a teplotami, jež většinou neklesly ani pod -12 °C, a jen výjimečně krátce dosáhly -15 °C. Během těchto zim nebylo potřeba palmy zimovat ani jinak chránit na většině území ČR, protože právě toto jsou podmínky subtropických zim, na které je tento kultivar přizpůsobený.

Voda ve všech skupenstvích palmu nijak neohrožuje, pokud teplota neklesne pod -15 °C. Co se týče správného způsobu zimování, žádný univerzální návod neexistuje. Někteří pěstitelé staví polykarbonátové kryty, jiní používají topné kabely nebo jednodušší metody. Nejdůležitější je porozumět tomu, jak promrzají různé materiály, měřit teplotu v ochranném krytu a nepřekročit hranici, kdy palma omrzne nebo se zapaří.

Zapaření je často nebezpečnější než omrznutí. Zapařená palma může po odzimování vypadat na první pohled zdravě, ale během pár týdnů uhyne bez zjevné příčiny. Zapaření obvykle doprovází hniloba srdíčka, což vede k úhynu rostliny. My jsme například ztratili více palem kvůli zapaření než kvůli zmrznutí. Proto doporučujeme zimovat palmu pouze během nejsilnějších mrazů a po zbytek zimy ji ponechat bez ochrany – věřte nebo ne, na vlhké, pochmurné počasí je tato palma vyloženě stavěná.

To platí i pro mrznoucí déšť, sněžení při teplotách pod nulou i nad nulou, třítýdenní mlhy, sněhové krupky a déšť jakékoliv intenzity či teploty. Rádi bychom tak vyvrátili mýtus, že Trachycarpy potřebují přes zimu stříšku. Tento názor nemá pevné opodstatnění, protože bylo prokázáno, že palma potřebuje přijímat vodu přes listy i během zimy.

Na druhou stranu je nutné dávat pozor na holomrazy a silné vichřice, které mohou poškodit listy. Trachycarpus fortunei "Bulgaria" má však výhodu ve své pevnější struktuře listů a bílou plstí na jejich spodní straně, která částečně odráží zimní slunce. Jako by tento kultivar byl přímo stvořený pro náročné zimní podmínky, nemyslíte?