Trachycarpus fortunei "Bulgaria"

Po letech pěstování tohoto kultivaru musíme připustit, že skutečně vydrží větší mráz, než jiné formy T. fortunei. Dokud jsme si to sami nevyzkoušeli, nevěřili jsme tomu, ale skutečně listy tohoto kultivaru u nás přežily -15°C bez poškození a ne pouze jednou! Ostatní kultivary mají bod omrznutí obvykle někde mezi -12 a -13°C. Proto jsme rádi, že Vám nyní můžeme nabídnout z naší vlastní malé palmové školky nabídnout tyto sazenice. Rostliny rostly 4 roky ve venkovních podmínkách volně v zemi, bez vytápění přes zimu, prošly si našimi českými mrazy a vše zvládly bez poškození listů. Nejnižší venkovní teplota za dobu jejich pobytu ve volné půdě foliovníku byla -17°C.

Všechny prodejní rostliny vyrostly od semínka v zemi, první 2 zimy nebyly nijak zimované (selekce) a další 2 zimy byly součástí celoročně větraného foliáku. Na jaře 2021 jsme sazenice nahrnkovali a nyní Vám je nabízíme ve 4 různých velikostech. S trochou nadsázky můžeme říct, že vhodnější Trachycarpusy pro naše klima patrně na světě neseženete :). Přesto se nejedná o palmu, která přežije vždy a všude české zimy. Taková palma stále neexistuje.

 Tento neuznaný druh je původem zkřížením Trachycarpuse fortunei rostoucím v Plovdivu u technického muzea (původ rostliny je neznámý, pravděpodobně ale pochází z Turecka) s rostlinami rostoucí v Nessebaru (původ rostlin v Nessebaru je Ruská Sochi). Vzniklé osivo začal distribuovat Kiril Donov, díky kterému se stal tento kultivar celosvětově známý a to také hlavně díky jeho pokusu. Kiril Donov pěstuje své rostliny na kopci kousek od Plovdivu, kde dlouhodobě testuje jejich odolnost a růst. Klima v místě pěstování Trachycarpus "Bulgaria" je přes zimu bohužel nesrovnatelné s klimatem v ČR a nelze se odkazovat na jeho pokusy, které začaly v roce 2000. Místo, kde tento pokus provádí, je díky jeho umístění na kopci ochráněno před nepříjemnými zimními inverzemi. Dále mrazy ne jen v této oblasti, ale prakticky po celém středomoří (ochlazení vyvolá u středozemního moře hluboké tlakové níže), doprovází i enormní množství sněhu, o kterém bychom si mohli v nížinách ČR nechat jen zdát. Není problém i 70 cm vrstva sněhu! Místo je to tedy některé zimy poměrně drsné, nicméně stejné ba horší podmínky jsou i leckde jinde po světě, kde Trachycarpusy volně rostou (podalpské nížiny, Zagreb, Vancouver, Dallas,..)

Z jeho pokusů je patrno, že vzniklý kříženec je odolný vůči velkému množství sněhu, stejně tak mu ani nevadí nárazově velká vlhkost, díky které jsou vegetační vrcholy palem po několik týdnů prakticky mokré při teplotách těsně nad nulou. Ve stejných podmínkách testuje i obyčejné fortuneie a ty vykazují po zimách nějaké poškození listů, nebo vegetačního vrcholu, nebo i poničené listy od tíhy sněhu. Z letitých pokusů jsou ale "bulgarie" jasnými vítězi ve stavu po zimě.

Hodí se do ČR?:

Do našeho klimatu se samozřejmě hodí více než klasický Trachycarpus fortunei. Tím že byla prokázána jeho vyšší odolnost vůči vlhku. Je ale vhodné jeho majitelům připomenou, že žijeme v České republice, která má nezaměnitelné klima s jiným státem. Nížinám i středním polohám panují po většině zimy mlhy nebo nízká vlhká oblačnost a pokud se do toho připojí i mrazy, vznikne klima neslučitelné pro volný růst palem. Tato ani žádná jiná palma na světě nedokáže v ČR přežít naše někdy mrazivé dlouhé zimy bez ochrany a někdy i dokonalé ochrany a vyhřívání. V bulharsku je "zima" téměř až o 2 měsíce kratší! Definice zimy je také na další článek, jelikož česká zima je opravdu svým způsobem "unikátní" v její délce. Tento druh Trachycarpusu tedy vřele doporučujeme k výsadbám po ČR, ale důrazně připomínáme, že bez zimního krytu je přežití této palmy v pořádku zimu některé zimy prakticky nemožné.


Zimování

Zimování není nutné po celou zimu, ale až když hrozí pokles teplot pod -13°C, nebo hrozí dlouhodobější nástup mrazů bez vidiny oteplení. Naopak pokud hrozí silný mráz, ale zároveň následné rychlé oteplení nad nulu, tak je to ten případ, kdy se může dát prostor k bezpečným pokusům. Takové byly třeba zimy 2018/19 a 2019-20, které se vyznačovaly absencí dlouhých mrazů a většinou teplota neklesla nikde ani pod -12°C. Tyto zimy tedy nebylo třeba palmy zimovat na většině míst vůbec, ani je jakkoliv jinak chránit, jelikož tohle je definice silnějších subtropických zim, na které je Trachycarpus fortunei stavěný. Voda v jakémkoliv skupenství Trachycarpusům nevadí po celou zimu za předpokladu, že teplota u toho neklesne pod -12°C. Tr. bulgaria má tuto hranici ještě níže. Na správné zimování neexistuje žádný návod, respektive žádný není ten správný. Někdo staví polykarbonátové budky, někdo zimuje s topnými kabely. Někdy stačí i primitivnější způsob zazimování, důležité je vědět, jak funguje promrzání materiálů, testovat to vlastním měřením teploty a nepřekročit tu hranici, kdy palma omrzne a nebo se zapaří v dlouho nevětraném krytu. My často říkáme, že víc nebezpečnější je zapařená palma, než omrzlá. Zapařená palma vypadá po odzimování dobře a pak během pár týdnů odejde "bez zjevného" důvodu, zapaření často doprovází i hniloby srdíčka. My jsme třeba přišli o více palem ze zapaření, než díky zmrznutí. Z toho důvodu doporučujeme zimovat pouze na dobu nejsilnějších mrazů a po zbytek zimy může být palma bez jakékoliv ochrany- věřte nebo ne, na pošmurné vlhké počasí je vyloženě stavěná. A to včetně mrznoucího deště, sněžení při + i -, třítýdenní mlhy, sněhových krupek, deště jakékoliv intenzity i teploty. Rádi by chom tak vyvrátili mýtus o tom, že Trachycarpy potřebují přes zimu stříšku, není to vůbec pravda, tenhle nesmysl nemá u rodu Trachycarpus pevné základy. Naopak bylo prokázáno, že palma potřebuje i přes zimu přijímat přes listy vodu. Druhá strana mince je fakt, že ČR přes zimu často sužují vichřice nebo holomrazy, což jsou situace, které mohou listy poničit. Bulgaria má výhodu, že má listy menší a pevnější, takže jsou odolnější vůči větru a listy jsou ze spodní strany vybaveny bílou plstní, která zimní slunce trochu odráží. Jakoby tento kultivar byl přímo stavěný na špatné zimní počasí, že?

Obecně o Trachycarpus fortunei:

Úvod

Jedná se patrně o nejběžněji pěstovaný druh mírného klimatického pásma. V Evropě se nejčatěji pěstuje ve Středomoří, ale bez problémů se pěstuje i v klimaticky příznivých oblastech dál od moře. Například alpské nížiny, prakticky celé severní pobřeží Evropských států jako je Německo, Holansko, Francie a samozřejmě Španělsko. Dobře se mu daří i v celé jižní části Velké Británie a dokonce se mu daří i v příznivých oblastí Skandinávie, ale jen v pobřežních oblastí. Dá se říct, že i díky nadšeným pěstitelům, roste kompletně v celé Evropě, i u nás je mnoho nadšenců, kteří ho již spoustu let úspěšně pěstují a to i v méně přiznivých oblastech. S jeho vysokou mrazuodolností se řadí mezi oblíbené palmy většiny pěstitelů po celém světě. Dobře snáší jak suchá léta ve Španělsku, tak vlhké přímořské klima ve Velké Británii. Dokáže růst jak v písčitých a kamenitých půdách při pobřeží, tak i v jílovitých zeminách ve vnitrozemí. Je to v celku velmi přizpůsobivá palma.

Popis
Trachycarpus fortunei se vyznačuje poměrně mohutným vláknitým kmenem, se zbytky odříznutých řapíků. Listy jsou vějířovité a obvykle do 1 metru široké. Většina druhů Trachycarpusů má různě veliké listy, od průměru 60 cm (wagnerianus) až po 120 cm (latisectus, martianus). Řapíky bývají dlouhé vždy kolem 1 m.

Rychlost růstu

Trachycarpus fortunei dorůstá v příznivých oblastech světa obvykle do 15 m. V ČR se uvádí mnohem nižší výška, kam palma může dorůst, ovšem my nevidíme důvod, proč by dobře chráněná palma nemohla i u nás dorůst do 15 metrů. Trachycarpus v ČR v zemi obvykle přirůstá od 10 až do 40 cm ročně na kmeni. V čím lepší kondici je palma (stav po zimě, stáří rostliny, výživa,..), a čím teplejší a vlhčí sezóna je, tím jsou přírůstky větší. V květináči palma přirůstká obvykle do 10 cm ročně na výšce kmenu. Menší palmy, jako jsou semenáče, mají přírůstky na kmenu hlavně do šířky, než do výšky. Až palmy, staré zhruba od 5 let, začínají výrazněji růst do výšky. Počet listů narostlých za rok, se různí také od vitality rostliny a kvality sezóny. Ovšem plně rozvinutých listů udělá dospívající nebo dospělá palma od 8 ks až po 15 ks. Semenáče nebo palmy s ještě vyvíjejícm se kmenem, udělají za rok do 8 nových listů. Palmy všech velikostí v květináči udělají obvykle mezi 5 a 10 listy.

Zálivka
Trachycarpusy fortunei ale i ostatní druhy Trachycarpusů jsou také velcí žíznivci, v letních měsících je nutné v květináči skoro každý den je hojně zalévat. A pokud máme palmu vysazenou v zemi a chceme mít velké přírůstky, též se staráme, aby se palmě dostávalo spousty vláhy. Dospělý jedinec je totiž schopen za týden spotřebovat až 150 L vody! V teplotách kolem 25°C neuškodí zalévat Trachycarpus v zemi i každý den.

Při teplotách 20°C a nižších, většinou Trachycarpusy tolik vody nespotřebují, nicméně, pokud svítí celý den slunce, i mírná zálivka je nutná, přeschnutí substrátu dokáže palmu i poničit.

Na podzim, tak, jak teplota klesá, klesne i spotřeba vody. Substrát v květináči je i přes slunné a poměrně ještě teplé dny stále vlhký a není třeba palmu zalévat.

A během zimování, ať už v zemi nebo v nádobě, je zálivka jen velice individuální. Při teplotě 0 až 5°C stačí rostlinu zalít 1x za jeden až 2 měsíce.

I palmu v zemi je dobré při suchých zimách zalévat, doporučujeme pouze při výrazných oblevách a vodou o pokojové teplotě. Obvykle není potřeba palmu v zemi zalít více než 1x za zimu.

Hnojení
Hnojení je také velmi prospěšné, na jaře, po úplném pominutí mrazů, můžeme palmě přilepšit hnojivem se širokým obsahem prvků. Pak stačí 1x měsíčně pouze lehké hnojení, aby se palmě dostávalo základním živinám. A dobré je sezonu zakončit hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Draslík podporuje vyzrání pletiv a tím palmu připraví na zimu. Ovšem všeho s mírou, i palma se dá neopatrným hnojením předávkovat a pak má hnojení opačný účinek  - oslabuje.

Půda

Při pěstování této palmy v květináči volíme pouze lehkou zeminu, maximálně lehce namíchanou s těžší půdou. Lehká zemina je důležitá k tomu, aby pro rostlinu bylo jednoduší prokořenit celý prostor květináče. Těžší substrát (zahradní zemina- ta je obvykle tvořena z jílu) zajišťuje, že při hnojení zůstane v substrátu větší množství živin a zajišťuje aspoň nějaké zásoby vody. Je důležité volit složení substrátu podle toho, kde rostlinu chceme mít umístěnou a jak se o ní často staráme. Při zajištěné každodení péči není problém mít rostlinu zasazenou v lehké zemině (kupovaný susbtrát, písek, perlit), musíme ale myslet na časté hnojení. Drenáž nedoporučujeme, v květináči postrádá smysl dělat jakoukoliv drenáž.

Při pěstování v zemi je umělé složení substrátu někdy i přežitek. Z našeho pozorování palma roste stejně dobře jak v drahé míchané zemi tak i v bežném zahradním substrátu. A to včetně hutných jílovitých půd s kameny, nebo i kvalitní černozemě. Při zakládání záhonu pro novou palmu doporučujeme vyhloubit jámu o hloubce minimálně 60 cm a širokou do 1 metru, vyjmutý substrát se vykopáním provzdušní a můžeme z něho vybrat nežádoucí části (velké kameny, navážka). Pouze v případě, že je substát velice nekvalitní, obsahuje příliš mnoho jílu a minimum humózní půdy, je dobré substrát zkvalitnit. Kupovaný zahradní substrát nedoporučujeme, obsahuje živiny jen na 1 rok. Lépe je palmám i v ornici, popřípadě s přídavkem lesní hrabanky (nedoporučujeme smrkovou hrabanku). V případě, že by jáma měla aspoň 1x1 metr, je už vhodné udělat i drenáž (10 cm vrstva hrubého štěrku stačí). Dělat drenáž v melčí jámě postrádá smysl, protože palma prokoření obvykle do hloubky 1 metr, pokud je drenáž výše, kořeny jí prorostou.

Květenství - plodenství
Trachycarpus fortunei kvete dvoudomým květenstvím, zvlášť samčím a zvlášt samičím. Květy jsou žluté, oběvují se od května-června (palma nakvétá nejčastěji už v dubnu - s vyhříváním přes zimu i v březnu, ale některé květy mohou vykukovat již předešlou sezónu, zhruba od října) a plodenství dozrává na podzim v listopadu či ještě později. Ovšem sklizeň takto brzo není vhodná, semena je nejlepší na rostlině nechat přes zimu a sklidit je další rok na jaře. Semena se tak stratifikují. V ČR může být v méně přiznivých oblastech problém s dozráváním semen. Jakmile přijdou příliš brzy podzimní mrazíky, ukončí se předčasně vývoj semen. Pokud nejsou plně vyzrálá, tak nevyklíčí. Je proto vhodné semena buď chránit před podzimními mrazíky, nebo se pokusit celé plodenství nechat dozrát v teplejších prostorech. I tak je před výsadbou důležitá aspoň dvouměsíční stratifikace.

    Samec                            Samice

Mrazuodolnost
Trachycarpus je též hodně variabilní a existuje mnoho druhů a kříženců. Nejběžnější druh, který se prodává v obchodech a roste v zahradách, je Trachycarpus fortunei. Jeho mrazuodolnost je léty prověřená na hranici-17°C.
Tato hranice je ovšem v mnoha případech pouze orientační, jsou známy případy, kdy palma přežila i mrazy pod -20°C bez zakrytí, většinou však pomohl s přežitím této teploty sníh a rozhodně to nebylo v ČR, kde mrazy trvají i několik týdnů. Spoléhat se na to, že si palma nějak poradí a nebude potřeba ji zakrýt, by se nemělo. I zdraví jedinci mají občas problém se probudit po tvrdé zimě!

Dalším měřítkem je bod omrznutí listů. Tou hranicí je -12°C. Při této hodnotě začínají listy silně omrzat a na jaře, působením sluníčka, se listy vysuší a zhnědnou. Pokud je palma zahalena do sněhového závoje, mohou ne jen listy ale i celá palma přežít mnohem nižší teploty. Vystavovat Trachycarpus takto nízkým teplotám, spolu se sněhem v našich klimatických oblastech, není dobrý nápad. Náš průběh roku je většinou pro tento druh palmy příliš vlhký a chladný na to, aby přečkal zimu bez poškození. Doporučujeme tomuto druhu palmy vyrobit na zimu důkladný zimní kryt a přes silné mrazy palmě zařídit i lehké vytápění, popřípadě palmě zařídit opravdu výbornou ochranu s nutným častým větráním.