Stevarcie korejská - Stewartia koreana

Stevarcie jsou obecně poměrně vzácné, velmi dekorativní, ale nepříliš okázalé dřeviny, zahrnující asi dvacítku druhů, které pocházejí z východní a jihovýchodní Asie a 2 druhy pak ze Severní Ameriky. Jsou i poměrně náročné na určité poměry a především se poměrně špatně množí. To vše jsou důvody, proč jsou stále tak málo rozšířené a když už jsou někde k dostání, bývají dosti drahé a ceněné. Jsou příbuzné kaméliím a čajovníku. Drtivá většina nese opadavé, pilovité listy, které se na podzim překrásně intenzivně zbarvují do různých tónů. Květy bývají krásně symetrické, s pěti okvětními lístky a pěti zelenými kališními lístky, velké obvykle kolem 5 cm, bílé nebo narůžovělé, až na výjimky nevonné. Plodem je tobolka s plochými semeny.

Všechny stevarcie jsou zároveň pěstovatelné v podobných podmínkách. To jest kvalitní půdy, bohaté na organickou složku (tmavozem, kompost), do kterých přimícháme rašelinu, asi jako kdybychom vysazovali magnólie nebo kamélie, tedy asi několik desítek litrů na rostlinu při aplikaci do neutrální půdy. Při alkalických půdách musíme rašeliny dodat více, aby výsledné pH bylo mezi 5 a 6. Sazenice nesnáší dobře přesazování, takže při výsadbě dbáme na to, aby to bylo skutečně jejich místo, kde budou již napořád. Pokud je přeci jen nutné rostlinu přesadit, učiníme tak v době na pomezí konce a začátku vegetace; v dubnu a provedeme to nanejvýš šetrně. Kořeny jsou většinou slabé, husté a jdou do šírky, než do hloubky.

Stevarcie korejská má velké, až sedmicentimetrové květy, které se rozevírají do plocha a nezůstávají spíše miskovitého tvaru, jako u jiných druhů. Nádherná je také odlupující se kůra, kdy zejména starší exempláře svým kmenem připomínají duhové eukalypty, což vytváří fascinující podívanou.