Camellia oleifera

Před pár lety nás zaujaly kamélie. Nejen pro svou krásu, ale i mrazuodolnost a užitečnost. Brzy jsme tak začali hledat kromě okázalých odrůd i botanické druhy, které sice nemají tak ohromné a okázalé květy, ale i tak jsou nádherné. Květy u botanických druhů jsou většinou bílé nebo růžové, menší, okolo 5 cm, s různým tvarem a počtem okvětních plátků, vždycky s jasně žlutým středem květu, tvořeným prašníky. Hledali jsme (a stále hledáme) takové druhy, které jsou nejodolnější vůči mrazu, tedy aby byly nejméně do USDA klimatické zóny 7, kam už v posledních 10 letech spadá asi polovina České republiky. Jinými slovy chceme, aby tyto druhy byly pěstovatelné u nás. Sehnat tyto druhy je extrémně náročné a semena jsou velmi drahá a navíc rychle ztrácejí klíčivost, to nás ale ve snaze sehnat tyto druhy i přesto neodrazuje! 

Camellia oleifera, česky známá jako kamélie olejná, je druh kamélie pocházející z Číny, a to z mnoha provincií nejen na jihu. Jde o jednu z nejseverněji se vyskytujících a nejmrazuvzdornějších kamélií, která je zejména v Americe předmětem křížení s jinými druhy pro zvýšení mrazuvzdornosti. Je ceněna nejen pro své dekorativní vlastnosti, ale především pro olej získávaný z jejích semen, který má široké využití v potravinářství, kosmetice i tradiční medicíně.

Camellia oleifera preferuje polostín a kyselé, dobře propustné půdy bohaté na organickou hmotu. Snáší různé klimatické podmínky, ale nejlépe se jí daří v mírně vlhkých, chráněných stanovištích. Je vhodné zajistit rovnoměrnou vlhkost půdy, mulčování pomůže udržet optimální podmínky pro růst. Kamélie olejná je mrazuvzdorná a dokáže snést teploty kolem 20 °C obvykle bez potíží, což ji činí vhodnou pro pěstování i v drsnějších oblastech Evropy. V oblastech s drsnějšími zimami je však vhodné rostlinu chránit před silnými mrazy, zejména v prvních letech po výsadbě. Mulčování kořenového systému a zakrytí rostliny netkanou textilií mohou pomoci chránit rostlinu před promrznutím.

Camellia oleifera je významná především díky oleji získávanému z jejích semen, známému jako "čajovníkový olej" nebo "olej z čajových semen". Tento olej je bohatý na nenasycené mastné kyseliny, vitamíny a antioxidanty, což z něj činí cenný produkt pro kuchyňské využití, podobně jako olivový olej. V kosmetice se používá k péči o pokožku a vlasy pro své hydratační a regenerační vlastnosti. V tradiční čínské medicíně je olej z Camellia oleifera používán pro své protizánětlivé a hojivé účinky. V zahradách je tato kamélie pěstována jako okrasná rostlina, zejména pro své bílé (nebo někdy i světle růžové) květy, které se objevují od podzimu do jara, a přináší tak do zahrady zajímavý estetický prvek v době, kdy jiné rostliny nekvetou. 

_______________________________________________________________________________________________________________________________

Popis druhu Camellia japonica:

Kamélie pochází z východočínských provinciích Če-ťiang a Šan-tung, přirozeně se vyskytuje také na Tchaj-wanu, na Korejském poloostrově a na japonských ostrovech Honšú, Kjúšú a Šikoku a na souostroví Rjúkjú. Roste jako lesní podrost, nebo v křovištních společenstvích, od pobřeží až do nadmořských výšek kolem 2300 metrů.

Tradice pěstování kamélií ve střední Evropě je hluboká, výstavy v zámeckých sklenících českých zámků jsou poměrně známé a například v německém Pillnitz u Drážďan roste exemplář přes 200 let starý, vysoký 9 metrů a široký 11 metrů, je však každou zimu zakrýván. V klimatu Drážďan však minimálně posledních 15 let tak trochu zbytečně. Kamélie je totiž, pro někoho možná až překvapivě, poměrně dost mrazuodolná rostlina. Většina odrůd snáší pokles teplot na -15°C bez jakéhokoliv poškození listů a na -18°C s poškozením jen jednotlivých listů nebo pupenů. Složitější je to s poupaty, neboť rostlina je zakládá na podzim a dle své růstové fáze snáší květní pupeny od -8°C do -16°C. I po silných mrazech však rostlina na jaře vytvoří často nová poupata, i když v menší míře anebo se dovyvinou ty nejméně vyvinuté, které mrazy přečkaly. Mnohem nebezpečnější, než mráz, je pro kamélie zimní slunce! Rostliny tedy vysazujeme zásadně do míst, kam v zimě, a to nejlépe až do konce března, vůbec nesvítí slunce (např. místo, zastíněné z jihu budovou), přičemž od dubna do podzimu je "mírné" slunce ve formě polostínu žádoucí. Rostliny, na které svítí slunce, jsou poškozovány již při teplotách pod -6°C

Při vysazení do volné půdy bychom měli půdu mírně okyselit přidáním rašeliny a udržovat půdu neustále mírně vlhkou a zamulčovanou, např. kůrou. Kamélie je rovněž spíše chladnomilná, více si lebedí v polostínu stromů, než na přímém slunečním výpeku.

Z našeho pěstování v Mrchojedech, kdy jsme za posledních několik let vysadili kolem 15 rostlin různých kamélií, jsme zatím vlivem mrazu nepřišli ani o jedinou. Dokonce se po posledních zimách jeví téměř bez jakéhokoliv poškození. Určitě nám přeje faktor, že naše klima je méně kontinentální, než např. od Vysočiny na východ, tedy naše zimy jsou obecně mírné a krátké, ale rozhodně stojí kamélie za vyzkoušení i v jiných podmínách naší země. Pokud byste však rádi pěstovali kamélie v oblastech, kde teploty v zimě klesají pravidelně pod -18°C, ve volné půdě to bez ochrany dlouhodobě nepůjde, nebo bude vhodné pěstovat kamélie v nádobě a zimovat ve studené místnosti.

Kromě ohromující dekorativní hodnoty nádherných květů různých barev a lesklých, pevných, stálezelených kožovitých listů, jsou kamélie rovněž využitelné v mnoha směrech. Z mladých listů a z květů se dělá čaj, ze semen se lisuje kvalitní olej a květy se využívají jako zelenina, nebo jako jedlá dekorace k asijským pokrmům.