Eucalyptus stellulata

Nižší, spíše křovitý druh, nebo jednokmenný nižší strom. Listy má podobné poddruhům pauciflory, tj. tlustší, s podélnou žilnatinou, ale trochu širší. Velmi dekorativní do vazeb za čerstva i po nasušení. Listy vydávají po rozdrcení velmi příjemnou balzámovou vůni s tóny exotického ovoce. Kůra tohoto druhu velice dekorativní, dalo by se říci, že patří mezi "duhové eukalypty". Kůra připomíná kůru platanu, a to již ve věku kolem 3 let. 

Preferuje odvodněné půdy, ale roční dostatek srážek, není to typ do jižních svahů, kde hrozí přeschnutí, ale ani do težkých jilovitých půd kde zase hrozí přemokření. Nicméně, vzhledem k rozšíření v Austrálii, je to druh, který mnohem lépe zvládne suchou horkou půdu, než mokrou a studenou.

Odolnost

Odolnost vůči mrazu by měla být okolo -15°C, tento konkrétní druh budeme venku testovat od zimy 2021/2022.

Odolnost vůči mrazu záleží na dalších faktorech, jako je délka mrazů, průběh teplot a oblačnosti přes den, obecně také do odolnosti promluví holomrazy, které žádný Eucalyptus nemá v lásce. Zejména první roky bychom měli volně vysazenou rostlinu před silným mrazem chránit alespoň nějakým jednoduchým zakrytím, případně obalit spodní část kmene, aby měla případná omrzlá rostlina z čeho obrazit po tuhé zimě. Zimování provádíme zásadně až pár dní před ohlášenými mrazy a odzimujeme ihned, jakmile tuhé mrazy povolí! V hodně případech nadělá zimování víc škody než užitku, rostliny se zapaří, nebo se neprohřejí od slunce. Čím je strom větší a starší, tím lépe přežívá i silnější mrazy. Obecně se osvědčilo sázet tyto dřeviny na dobře chráněná stanoviště, jako jsou uzavřené dvory, vnitrobloky domů, jižní expozice před domem, někdy i dobře osluněný mírný svah na jih umí dělat divy, a další. Odolnost u tohoto Eucalyptu podpoříme správnou výsabou, ve většině oblastí volně v prostraství (např u pole) více zim většinou uspokojivě nepřežije, proto je vhodnější rostlinu vysadit rovnou na chráněné stanoviště a nespoléhat na mírnou zimu. Nám se osvědčilo vysazoval poblíž budovy, ideálně s přesahem střechy. Ochranný efekt je maximálně 1 m od zdi domu. Nejvhodnější jsou místa, kde máme vypozorováno, že tam nedochází k promrzání půdy. V případě hlášených mrazů pod -15°C bychom měli zpozornit a rostlině pomoct mrazy přečkat. Ochrana kořenů (vysoká vrstva chvojí, nebo sněhu), na malé rostliny dát jakoukoliv bednu, u rostlin u zdi stačí opřít o zeď jakoukoliv nekovovou desku. Při silných mrazech rozhoduje každý stupeň.

Počáteční pěstování

Rostliny předpěstováváme do věku 2 let v nádobě, s dobře propustným a vzdušným substrátem. Za sezónu je potřeba rostlinu nejméně 2x přesadit. Osvědčil se nám způsob postupného přesazování do "o něco" větších nádob. Pakliže jsme rostlinu přesadili ihned do příliš velké nádoby, růst se zpomalil a při deštivém počasí hrozí reálně i uhnití kořenů. Ku příkladu se nám osvědčilo rostlinu přesadit z prodejního květináčku (většinou 500 ml) do 2 L růžáku (např. zjara), první 2 týdny je potřeba opatrněji zalévat, při prolití obsahu květináče je nutné další zálivku provést až vyschne vrchní vrstva substrátu, který obklopuje původní kořenový bal. Pakliže bychom to nerespektovali a rostlinu příliš čast zelévali, spodní vrstva ještě nepřokořeného substrátu se po čase přehltí vodou a kořeny do ní nezakoření. Tento postup platí obecně pro všechny přesazované rostliny, u Eucalyptusů dvojnásob, kořeny přemočený substrát nemají rády. Pokud zajistíme tento postup, nic nebrání prokořenění a již po měsíci bude nádoba plně prokořeněna, není tak na co čekat a znovu přesadíme, tentokrát do 5 L nádoby se stejným počátečním postupem při zálivce. Bude to již snadnější, původní bal je již větší a potrvá déle než proschne, nemusíme se tak obávat, že by rostlina přechla příliš brzy. Další přesazení je vhodné udělat po 4-6 týdnech, tentokrát již do nádoby 15-20 L. To nám zajistí dostatečný prostor pro kořeny až do konce sezony a Eucalyptus již v tuto dobu bude růst velmi vysokým tempem, jelikož s každým přesazením dostanou kořeny novou dávku živin z čerstvého substrátu a pokud mají kořeny kam růst, velmi rychle přirůstá i nadzemní vegetační masa. Většina druhů je schopna v prvním roce vyrůst ze 20 cm sazenice až 1,5-2 metry a kmínek u země má průměr jako palec na ruce dospělého muže. První zimu takto mladé rostliny doporučujeme přezimovat mimo venkovní klima, rostlinu přenést před silnějším mrazem (až pod -5°C!) do skleníku, nebo nevytápěné garáže. Nedoporučujeme sklepy, nebo budovy, kde nemáte přehled o zimní teplotě! Bezpečná zimovací teplota je co nejnižší možná, nikoli co nejvyšší možná. Nejnižší možná je rozpětí teplot 0 až 8°C. U nižších teplot po dobu měsíce a déle mohou začít nahnívat větve u takto mladých rostlin. U vyšších rostlin hrozí, že se rostlina probudí,což může vést k úhynu celé rostliny. Druhým rokem je tedy rostlina již připravena k trvalé výsadbě ven, což by mělo proběhnou od konce března do srpna. Není problém v letní výsadbě, jen je potřeba myslet na to, že rostlině potrvá několik týdnů, než dostatečně prokoření a během té doby může uschnout. Při výsadbě do země se přelití bát nemusíme, voda se vsakuje rovnoměrně a rozprostře se do okolí, nekumuluje se tak v neprokořeněné půdě a nepřemáčí kořeny, jako je tomu v nádobě.