Kořenokvětka - Aspidistra elatior

Do "módy" se vracející, téměř zapomenutá "pokojovka" našich babiček. Kořenokvětka se jmenuje pro své červeno-hnědé hvězdičkovité květy, které vykvétají z oddenků těsně nad zemí. Již naše babičky oceňovaly její nenáročnost a dekorativnost. Aspidistra vytváří podlouhlé, i více než půlmetrové, tmavě zelené kožovité listy. Někdy můžeme spatřit staré rostliny, takřka trhající svými kořeny květináč, což právě kořenokvětce prospívá.

Při pěstování v květináči: Rostlina nemá ráda častě přesazování, rostliny musí vždy řádně prokořenit květináč, teprve pak ji přesadíme (obvykle je to jednou za 2-3 roky). Během vegetace můžeme přihnojovat hnojivy pro rostliny okrasné listem. Aspidistra je velmi tolerantní ke špatným světelným podmínkám, prospívá v polostínu i stínu. Na plném slunci se však mohou listy popálit. Zaléváme teprve tehdy, až zemina vyschne. Stálé přemokření škodí, kořeny mohou být napadeny hnilobou. Kořenokvětku můžeme pěstovat jako pokojovou, ale také tzv. přenosnou rostlinu. Od jara do podzimu ji můžeme letnit, na zimu umístíme do interiéru. Může přezimovat při pokojové teplotě, ale také při velmi nízkých teplotách (16-20°C nebo i 0°C).

Při pěstování venku: Kořenokvětka je neuvěřitelně odolná nejen "pokojovka", ale i vůči mrazu. Vyskytuje se v Číně a Japonsku, v oblastech, kde běžně mrzne i sněží, takže v teplejších polohách republiky lze pěstovat, venku byť za cenu možné občasné ztráty nadzemní části rostliny. Z našich pokusů vyplývá, že po -10°C se rostlině nestane vůbec nic. Z pěstování v severní Francii víme, že by měly listy zvládat ještě mnohem větší mráz, někde mezi -15 a -18°C, přičemž podzemní část rostliny je "nezničitelná" a měla by zvládat i pod -20°C!

Je to jedna z opravdu mála rostlin, kterým se daří v suchém stínu! Rostlina téměř "neumí" uschnout, a to ani v květináči. Doporučujeme jako neotřelou podsadbu do stinných míst, společně s aukubami, aralkami a dalšími podobnými stálezelenými odolnými exoty.