Psidium friedrichsthalianum

Je to 4-10 metrů vysoký stálezelený keř nebo malý strom s červenohnědým kmenem a čtyřhrannými načervenalými větvičkami, který pochází ze Střední Ameriky a Kolumbie. Listy jsou oválné nebo elipsovité, celokrajné, lesklé, ze spodu matné. Velmi hezké květy se tvoří v paždích listů, s bílými okvětními lístky a desítkami dlouhých prašníků. Plodem je kolem 6 cm dlouhá, kulovitá bobule, která má, jako ostatní druhy psidií, na špičce korunku z 2-5 kališních lístků. Žlutá pokožka plodu je hladká, tuhá a tenká. Dužnina je za zralosti bělavá až smetanově oranžová, měkká, šťavnatá, velmi aromatická a sladkokyselá a obsahuje množství malých tvrdých semen. 

Pěstování je podobné jako u kvajávy (Psidium guajava), vyhovující jsou tropické nebo teplejší subtropické podmínky. Nejnižší krátkodobá přeživší teplota je -2°C a nejnižší dlouhodobá teplota je 14 - 16°C, jež je i spodní hranicí ideální teploty pro rostlinu přes zimu. Od května do konce září rostliny prosperují venku na přímém slunci. Přes léto, když máme rostliny venku, dbáme na to, aby substrát nikdy zcela nevyschnul. Přes zimu naopak udžujeme substrát pouze mírně vlhký, také však nesmí zcela vyschnout. Psidia obecně obvykle nenapadají žádní škůdci, jsou to nenáročné a vděčné plodící rostliny a je škoda, že se u nás běžně pěstují pouze 2 druhy tohoto rodu.