Šácholán viržinský - Magnolia virginiana

Semenáč odrůdy MOONGLOW, ze semen, dozrálých v Čechách v soukromé dendrologické zahradě našeho přítele na Rokycansku. Semenáče pochopitelně nebudou úplná kopie mateční rostliny, ale již se dá hovořit o "vylepšených" semenáčích viržinské magnolie. Moonglow byl vyselektován s tím, že jde o vzrůstnou, takřka stromovou formu s jedním nebo několika málo kmeny, s rychlejším růstem. A již na semenáčích je jasně znát, že rostou nejrychleji z celkem 3 odrůd, které jsme souběžně vyseli.

Magnolia virginiana je jedna z našich nejmilejších magnolií, která ohromí nejen úžasným olistěním, ale hlavně nádhernými, docela velkými bílými květy, které mají asi nejhezčí vůni mezi magnoliemi.

Pochází z jihovýchodu USA, kde roste v mnoha východních amerických státech od jihu na sever, přičemž se dále rozlišuje na 2 základní poddruhy, M. virginiana ssp. virginiana a M. virginiana ssp. australis, tedy jižní forma. Jižní forma je částečně až zcela stálezelená, zatímco nominátní severnější forma je opadavá až poloopadavá. Většina v Evropě dostupných viržinských magnolií je severní forma, tedy opadavá až poloopadavá.

Šácholan viržinský zaujme svými květy, které jsou 6-10 cm velké, krémově bílé barvy a nesou 9-12 okvětních plátků. Květy vykvétají od konce května, přes červen, červenec a někdy až do konce srpna. Úžasné listy jsou z horní strany modrozelené až sytě zelené a kontrastně s tím jsou na rubu až téměř bíle stříbřité. Jsou zpravidla obvejčité, velké 8 - 15 cm, v dobrých podmínkách mohou mít až 20 cm. Dřevina u nás dorůstá mezi 3 až 5 metry.

M. virginiana je první popsaný druh magnóle na světě. Popsal ji v roce 1753 Carl Linnaeus, zakladatel současného dvouslovného pojmenování rostlin a moderní taxonomie. Zajímavé je, že se tato magnolie do Evropy dostala již o několik desetiletí dříve, když ji v roce 1678 anglický botanik, působící v USA, John Baptist Banister, poslal do Anglie svému příteli, a botanikovi Henrymu Comptonovi. Stala se tak první pěstovanou magnólií v Británii i celé Evropě a to ještě v době, kdy rostlina nebyla botanicky vůbec zařazena, neboť tehdy ještě celý rod Magnolia neexistoval!

Co se týče pěstování, rostlině se daří ve vlhčích, organicky bohatých kyprých půdách, které jsou mírně kyselé. V našem sadu pěstujeme asi 5 viržinských magnolií a osvědčilo se nám při výsadbě přimíchat do půdy pár až několik desítek litrů rašeliny a dobře smíchat s původní půdou, přítomnou v místě výsadby. Stanoviště je nejlepší polostinné, pokud budeme udržovat půdu vlhkou, tak klidně i na plném slunci. Mrazuodolnost je vysoká, rosltina snáší mezi -25 až -30°C.