Musa sikkimensis

Synonymum: Musa Hookeri

Vzácnější a méně známý druh banánovníku. Pochází z vyšších poloh Bhůtánu a Indie, kde roste ve výškách až 2000 m. n. m. Dorůstá výšky 4 - 6 metrů. Má několik kultivarů, které se liší především četností červených skvrn na listech, například kultivar "Red Tiger" má zvláśtě mladé listy krásně červeně pruhované, což působí velmi dekorativně. Musa sikkimensis má květenství nachově rudé a plody jsou jedlé a sladké, ale obsahují několik větších, tvrdých semen.

Roste velmi rychle, jako všechny druhy banánů rodu Musa. Vyhovuje mu výživný, propustný substrát, vhodné jsou i naše české půdy, černozemě, nebo pískové půdy, tedy typ půdy, který je vodě propustný, přes vegetační období udržujeme neustále vlhký substrát, velké listy banánu využijí velké množství vody. Při výsadbě na sezóní stanoviště, se osvědčil kompost, nebo dobře rozleželý hnůj, jako příměs do substrátu. Obzvláště hnůj by se neměl při výsadbě dotýkat kořenů, kořeny do něj musí sami vrůst! Naopak pro výsadby do květináčů, tedy prostor, kde budou kořeny roky v kuse, zásadně nedoporučujemě jako příměs kompost ani hnůj, tyto složky si přes zimu sedají a kořeny pak hnijí, rostlina je oslabená a přestane být tak vitální.

Z banánovníků je to jeden z těch odolnějších, nikoli však nejodolnějších, z našich zkušeností není vhodný pro trvalé výsadby do země a to ani s vytápěním. Rostliny nejlépe přezimují v zimních zahradách, kde je přes zimu nad 12°C. U nižších teplot přes zimu hnijí i cormy. Sikkimensis tak shledáváme méně odolným, než se o něm traduje. Odolnost je tedy podobná jako u Musa basjoo: Listy omrzají při lehkém mrazu do -2°C, pseudokmen vydrží krátkodobě -4°C, ale podzemní část - corm je o dost méně odolnější, než u Musa basjoo.