Opuntia engelmannii

Pochází z jihu a z jihozápadu USA a hor Mexika. Tato opuncie přežije Českou zimu pouze na teplejších místech, je však největším mrazuvzdorným druhem, snese mrazy okolo -18°C. Je nutné ji vysadit do substrátu, který co nejméně zadržuje vodu, přes zimu nesmí být zavodněn. Před zimou je vhodné tento druh i zastřešit proti podzimním srážkám, ale při sněhové zimě bez častých oblev je sněhem vhodné rostlinu naopak zasypat.

Mrazuodolné opuncie se s podzimem odvodní, to poznáme na první pohled, všechny placky si lehnou k zemi a svraští se. V takovém stavu jim nevadí ani holomráz. A s postupujícím jarem a slunečním zářením se v průběhu dubna opět nasáknou vodou a placky se trochu vzpřímí. A během května se osypají novými plackami nebo květy. Květy se rozvíjí během léta, čím větší trs placek, tím více květů rostlina má. Ale z květů se moc dlouho neporadujeme, kvetou maximálně 2 dny, poté květ vadne. Tato opuncie má unikátní způsob samoopylování, stovky tyčinek plné pylu se při dotku nebo závanu větru rychle zklopí směrem k blizně a dojde k opylení.