Trachycarpus fortunei "Bulgaria"

Trachycarpus fortunei "Bulgaria"

Po letech pěstování tohoto kultivaru musíme připustit, že skutečně vydrží větší mráz, než jiné formy T. fortunei. Dokud jsme si to sami nevyzkoušeli, nevěřili jsme tomu, ale skutečně listy tohoto kultivaru u nás přežily -15°C bez poškození a ne pouze jednou! Ostatní kultivary mají bod omrznutí obvykle někde mezi -12 a -13°C. S trochou nadsázky můžeme říct, že vhodnější Trachycarpusy pro naše klima patrně na světě neseženete :). Přesto se nejedná o palmu, která přežije vždy a všude české zimy. Taková palma stále neexistuje (i když zjišťujeme, že takový Sabal minor s dobrou genetikou, vyklíčený a od mala pěstovaný v našich podmínkách, možná ano :-) ).

 Tento neuznaný druh je původem zkřížením Trachycarpuse fortunei rostoucím v Plovdivu u technického muzea (původ rostliny je neznámý, pravděpodobně ale pochází z Turecka) s rostlinami rostoucí v Nessebaru (původ rostlin v Nessebaru je Ruská Sochi). Vzniklé osivo začal distribuovat Kiril Donov, díky kterému se stal tento kultivar celosvětově známý a to také hlavně díky jeho pokusu. Kiril Donov pěstuje své rostliny na kopci kousek od Plovdivu, kde dlouhodobě testuje jejich odolnost a růst. Klima v místě pěstování Trachycarpus "Bulgaria" je přes zimu bohužel nesrovnatelné s klimatem v ČR a nelze se odkazovat na jeho pokusy, které začaly v roce 2000. Místo, kde tento pokus provádí, je díky jeho umístění na kopci ochráněno před nepříjemnými zimními inverzemi. Dále mrazy ne jen v této oblasti, ale prakticky po celém středomoří (ochlazení vyvolá u středozemního moře hluboké tlakové níže), doprovází i enormní množství sněhu, o kterém bychom si mohli v nížinách ČR nechat jen zdát. Není problém i 70 cm vrstva sněhu! Místo je to tedy některé zimy poměrně drsné, nicméně stejné ba horší podmínky jsou i leckde jinde po světě, kde Trachycarpusy volně rostou (podalpské nížiny, Zagreb, Vancouver, Dallas,..)

Z jeho pokusů je patrno, že vzniklý kříženec je odolný vůči velkému množství sněhu, stejně tak mu ani nevadí nárazově velká vlhkost, díky které jsou vegetační vrcholy palem po několik týdnů prakticky mokré při teplotách těsně nad nulou. Ve stejných podmínkách testuje i obyčejné fortuneie a ty vykazují po zimách nějaké poškození listů, nebo vegetačního vrcholu, nebo i poničené listy od tíhy sněhu. Z letitých pokusů jsou ale "bulgarie" jasnými vítězi ve stavu po zimě.

Hodí se do ČR?:

Do našeho klimatu se samozřejmě hodí více než klasický Trachycarpus fortunei. Tím že byla prokázána jeho vyšší odolnost vůči vlhku. Je ale vhodné jeho majitelům připomenou, že žijeme v České republice, která má nezaměnitelné klima s jiným státem. Nížinám i středním polohám panují po většině zimy mlhy nebo nízká vlhká oblačnost a pokud se do toho připojí i mrazy, vznikne klima neslučitelné pro volný růst palem. Tato ani žádná jiná palma na světě nedokáže v ČR přežít naše někdy mrazivé dlouhé zimy bez ochrany a někdy i dokonalé ochrany a vyhřívání. V bulharsku je "zima" téměř až o 2 měsíce kratší! Definice zimy je také na další článek, jelikož česká zima je opravdu svým způsobem "unikátní" v její délce. Tento druh Trachycarpusu tedy vřele doporučujeme k výsadbám po ČR, ale důrazně připomínáme, že bez zimního krytu je přežití této palmy v pořádku zimu některé zimy prakticky nemožné.


Zimování

Zimování není nutné po celou zimu, ale až když hrozí pokles teplot pod -13°C, nebo hrozí dlouhodobější nástup mrazů bez vidiny oteplení. Naopak pokud hrozí silný mráz, ale zároveň následné rychlé oteplení nad nulu, tak je to ten případ, kdy se může dát prostor k bezpečným pokusům. Takové byly třeba zimy 2018/19 a 2019-20, které se vyznačovaly absencí dlouhých mrazů a většinou teplota neklesla nikde ani pod -12°C. Tyto zimy tedy nebylo třeba palmy zimovat na většině míst vůbec, ani je jakkoliv jinak chránit, jelikož tohle je definice silnějších subtropických zim, na které je Trachycarpus fortunei stavěný. Voda v jakémkoliv skupenství Trachycarpusům nevadí po celou zimu za předpokladu, že teplota u toho neklesne pod -12°C. Tr. bulgaria má tuto hranici ještě níže. Na správné zimování neexistuje žádný návod, respektive žádný není ten správný. Někdo staví polykarbonátové budky, někdo zimuje s topnými kabely. Někdy stačí i primitivnější způsob zazimování, důležité je vědět, jak funguje promrzání materiálů, testovat to vlastním měřením teploty a nepřekročit tu hranici, kdy palma omrzne a nebo se zapaří v dlouho nevětraném krytu. My často říkáme, že víc nebezpečnější je zapařená palma, než omrzlá. Zapařená palma vypadá po odzimování dobře a pak během pár týdnů odejde "bez zjevného" důvodu, zapaření často doprovází i hniloby srdíčka. My jsme třeba přišli o více palem ze zapaření, než díky zmrznutí. Z toho důvodu doporučujeme zimovat pouze na dobu nejsilnějších mrazů a po zbytek zimy může být palma bez jakékoliv ochrany- věřte nebo ne, na pošmurné vlhké počasí je vyloženě stavěná. A to včetně mrznoucího deště, sněžení při + i -, třítýdenní mlhy, sněhových krupek, deště jakékoliv intenzity i teploty. Rádi by chom tak vyvrátili mýtus o tom, že Trachycarpy potřebují přes zimu stříšku, není to vůbec pravda, tenhle nesmysl nemá u rodu Trachycarpus pevné základy. Naopak bylo prokázáno, že palma potřebuje i přes zimu přijímat přes listy vodu. Druhá strana mince je fakt, že ČR přes zimu často sužují vichřice nebo holomrazy, což jsou situace, které mohou listy poničit. Bulgaria má výhodu, že má listy menší a pevnější, takže jsou odolnější vůči větru a listy jsou ze spodní strany vybaveny bílou plstní, která zimní slunce trochu odráží. Jakoby tento kultivar byl přímo stavěný na špatné zimní počasí, že?