Borovice Martínezova - Pinus maximartinezii

Pinus maximartinezii je velmi vzácný druh borovice pocházející z Mexika, konkrétně z malé oblasti ve státě Zacatecas, kde roste na suchých kamenitých svazích v horských polohách. V domovině dorůstá přibližně 10–15 metrů a vytváří dlouhé, jemně působící jehlice, nejčastěji ve svazečcích po pěti. Je typická svými juvenilními (mladistvými) modrými jehlicemi, které se vyskytují v prvních letech života a připomínají spíše cedr himálajský. Největší zajímavostí tohoto druhu jsou obrovské šišky ukrývající mimořádně velká jedlá semena, která patří k největším „piniovým oříškům“ vůbec. Díky svému exotickému vzhledu, velmi omezenému výskytu v přírodě a skutečně gigantickým semenům jde o opravdovou raritu pro milovníky a sběratele neobvyklých dřevin.

Její mrazuodolnost je bohužel omezená. Úspěšné okusy s jejím přezimováním venku probíhají v Maďarsku a na Slovensku, ale odolnost větší než -16°C nejspíš nelze očekávat. Jinak je pěstování je podobné jako u dalších suchomilných mexických borovic. Rostlině dopřejeme co nejslunnější a teplé stanoviště a velmi dobře propustnou, spíše kamenitou až štěrkovitou zeminu. Po zakořenění dobře zvládá sucho, naopak nesnáší dlouhodobé přemokření, zejména v živném substrátu. Mladé rostliny každopádně doporučujeme první roky pěstovat v nádobě a zimovat na světlém a chladném místě bez mrazů. U starších rostlin lze na teplém, chráněném stanovišti experimentovat s celoroční výsadbou venku, nebo zkrátka držet rostlinu jako nádobovou.